Divadlo F. X. Šaldy Liberec, p.o.

LIBEREC

Divadlo F.X. Šaldy

Moliére

Frida

Komedi&aacute;ln&iacute; a současně i dramatick&yacute; př&iacute;běh hrdinů proti sv&eacute; vůli, odehr&aacute;vaj&iacute;c&iacute; se během posledn&iacute;ch let druh&eacute; světov&eacute; v&aacute;lky na česk&eacute;m maloměstě okupovan&eacute;m Němci je chytrou a z&aacute;bavnou sondou do nitra česk&eacute; n&aacute;rodn&iacute; povahy. Hra vznikla podle &uacute;spě&scaron;n&eacute; filmov&eacute; předlohy Jana Hřebejka a Petra Jarchovsk&eacute;ho a velmi origin&aacute;ln&iacute;m způsobem d&aacute;v&aacute; konkr&eacute;tn&iacute; obsah pojmům hrdinstv&iacute; i zbabělost. Bezdětn&iacute; manžel&eacute; Č&iacute;žkovi se rozhodnou v roce 1943 ukr&yacute;vat v tajn&eacute; sp&iacute;ži sv&eacute;ho bytu židovsk&eacute;ho uprchl&iacute;ka Davida. Jde daleko v&iacute;ce o akt n&aacute;hody a soucitu než o promy&scaron;lenou odbojovou činnost. Hrdinov&eacute; se najednou ocitaj&iacute; pod velk&yacute;m tlakem, kdy hroz&iacute; nebezpeč&iacute; jak ze strany Němců, tak i &bdquo;poctiv&yacute;ch&ldquo; česk&yacute;ch spoluobčanů. V&scaron;e se rozehr&aacute;v&aacute; s velkou nads&aacute;zkou a do hry nav&iacute;c vstupuje star&yacute; rodinn&yacute; př&iacute;tel Horst, kter&yacute; se přid&aacute; na stranu nacistů, ale přitom, aniž by tu&scaron;il, jakou hru Č&iacute;žkovi hraj&iacute;, pom&aacute;h&aacute; cel&eacute; rodině překon&aacute;vat &uacute;skal&iacute; doby. Na konci v&aacute;lky, kdy se v&scaron;e zd&aacute; b&yacute;t vyře&scaron;eno, se ale karty n&aacute;hle obracej&iacute;.
&nbsp;
Na&scaron;e nov&aacute; dramatizace je černou komedi&iacute; plnou nečekan&yacute;ch zvratů, vypr&aacute;věj&iacute;c&iacute; o hrdinech ze soucitu, o slu&scaron;n&yacute;ch lidech i zr&aacute;dc&iacute;ch, o s&iacute;le touhy přež&iacute;t i apatick&eacute; pasivitě. V&scaron;em hlavn&iacute;m postav&aacute;m jde o život, ale hrdinstv&iacute;, kolaborace, velkorysost i zbabělost se překr&yacute;vaj&iacute;, a proto je t&eacute;měř nemožn&eacute; vyn&aacute;&scaron;et kategorick&eacute; soudy.

Liberec

Malé divadlo

Musíme si pomáhat

Nejzn&aacute;měj&scaron;&iacute; adaptace proslul&eacute;ho francouzsk&eacute;ho rom&aacute;nu v dopisech Choderlose de Laclose&nbsp;Nebezpečn&eacute; zn&aacute;mosti&nbsp;(z roku 1782) s neodolatel - nou lehkost&iacute; a eleganc&iacute; l&iacute;č&iacute; milostn&eacute; hr&aacute;tky dekadentn&iacute; rokokov&eacute; &scaron;lechty těsně před velkou francouzskou revoluc&iacute;. V blahobytn&eacute; společnosti se dny a noci toč&iacute; kolem bezuzdn&yacute;ch požitků &ndash; a na erotick&eacute; požitky se omezuj&iacute; tak&eacute; vztahy dvou hlavn&iacute;ch postav rom&aacute;nu: slavn&eacute;ho svůdn&iacute;ka vikomta de Valmont a jeho důvěrn&eacute; př&iacute;telkyně mark&yacute;zy de Merteuil. Jako lehkov&aacute;žn&aacute; hra s city vypad&aacute; i jejich s&aacute;zka, kter&aacute; rozt&aacute;č&iacute; cel&yacute; děj: že Valmont svede nepř&iacute;stupnou a zbožnou pan&iacute; de Tourvel. Pod brilantn&iacute; konverzac&iacute;, jiskřiv&yacute;mi přestřelkami a načechran&yacute;m rokokov&yacute;m peř&iacute;m ov&scaron;em zuř&iacute; cynick&yacute; boj o moc a bouř&iacute; touha zraněn&eacute; ženy po pomstě. A lze vůbec takovou s&aacute;zku vyhr&aacute;t? S č&iacute;m si zahr&aacute;v&aacute;me, když osudovou l&aacute;sku předst&iacute;r&aacute;me? Jak dok&aacute;že ostř&iacute;len&yacute; Valmont čelit prav&yacute;m citům, předev&scaron;&iacute;m těm sv&yacute;m? Hra o strachu z l&aacute;sky, bolesti a dospělosti se st&aacute;le stejně provokativně dot&yacute;k&aacute; dne&scaron;ka. Jakub Čerm&aacute;k je nepřehl&eacute;dnuteln&yacute; režis&eacute;r s osobit&yacute;m pohledem na svět a jeho mimoř&aacute;dn&aacute; divadeln&iacute; obrazivost slibuje velkorysou pod&iacute;vanou. V Liberci se nebezpečn&iacute; &scaron;erm&iacute;ři l&aacute;sky utkaj&iacute; na jevi&scaron;ti poprv&eacute;!
&nbsp;
Zaj&iacute;mavost pro filmov&eacute; nad&scaron;ence: podle Hamptonovy dramatizace byl natočen stejnojmenn&yacute; oscarov&yacute; sn&iacute;mek Stephena Frearse z roku 1988 s Johnem Malkovichem a dal&scaron;&iacute;mi hollywoodsk&yacute;mi hvězdami, zat&iacute;mco o rok pozděj&scaron;&iacute;&nbsp;Valmont&nbsp;Milo&scaron;e Formana s Colinem Firthem vych&aacute;z&iacute; z alternativněj&scaron;&iacute;ho sc&eacute;n&aacute;ře Jean-Claude Carri&egrave;ra a proti třem Oscarům filmu star&scaron;&iacute;ho vyhr&aacute;l čtyři francouzsk&eacute; C&eacute;sary.
&nbsp;
V představen&iacute; je zobrazena nahota, n&aacute;sil&iacute;, někter&eacute; postavy použ&iacute;vaj&iacute; vulgarismy&nbsp;a jsou použity kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty. Doporučeno od 18 let.

Nebezpečné známosti

Autor&nbsp;Mistra a Mark&eacute;tky&nbsp;Michail Bulgakov l&iacute;č&iacute; nejdramatičtěj&scaron;&iacute; &uacute;sek Moli&egrave;rova života, kdy slavn&yacute; komediograf prož&iacute;v&aacute; nerovnou l&aacute;sku k mladičk&eacute; Armandě, okou&scaron;&iacute; pozl&aacute;tko sl&aacute;vy i jej&iacute; rub, bojuje o&nbsp;Tartuffa&nbsp;a ztr&aacute;c&iacute; kr&aacute;lovu př&iacute;zeň. Do př&iacute;běhu v&aacute;&scaron;niv&eacute;ho divadeln&iacute;ka vložil Bulgakov svou vlastn&iacute; osudovou l&aacute;sku k divadlu a herectv&iacute; i svou zku&scaron;enost s politickou moc&iacute;. Co zb&yacute;v&aacute; člověku, kter&yacute; sv&eacute; srdce dal divadlu, když nemůže svou pr&aacute;ci dělat? Nebo když ji nemůže dělat podle poctiv&eacute;ho uměleck&eacute;ho svědom&iacute;? Když ho kr&aacute;l nut&iacute; lh&aacute;t nebo pravdu překrucovat? Mus&iacute; se sv&eacute;ho uměn&iacute; vzd&aacute;t? Může vůbec? Př&iacute;běh o člověku, kter&eacute;mu je uměn&iacute; &uacute;dělem.
 Spř&iacute;zněnost Bulgakova (1891&ndash;1940) s Moli&egrave;rem (1622&ndash;1673) uk&aacute;zal i osud hry samotn&eacute;: kr&aacute;tce po prvn&iacute;m uveden&iacute; v roce 1936 byla zak&aacute;z&aacute;na, jej&iacute; autor se definitivně ocitl na seznamu odpůrců režimu a n&aacute;sledoval sv&eacute;ho hrdinu v z&aacute;pasu až do smrti. Ve sv&eacute;m vyzn&aacute;n&iacute; divadlu ov&scaron;em vytvořil nesmrteln&eacute; strhuj&iacute;c&iacute; drama&nbsp;o střetu velk&eacute;ho umělce s vl&aacute;dnouc&iacute; moc&iacute; i s věčnou pom&iacute;jivost&iacute; divadeln&iacute;ho světa. St&aacute;rnouc&iacute; Moli&egrave;re z&aacute;pas&iacute; s Ludv&iacute;kem XIV.&nbsp;o tvůrč&iacute; svobodu a v nerovn&eacute;m boji nar&aacute;ž&iacute; na samotn&eacute; meze lidsk&yacute;ch sil. A na tomhle z&aacute;pasu stoj&iacute; divadlo odjakživa:&nbsp;člověk na jevi&scaron;ti čel&iacute; světu i sv&eacute; vlastn&iacute; pozemsk&eacute; křehkosti&nbsp;a těžko zvladateln&yacute;m citům. Hrdina i herec, kter&yacute; ho tvoř&iacute;.

Strhuj&iacute;c&iacute; tanečn&iacute; vypr&aacute;věn&iacute; o jedn&eacute; z nejslavněj&scaron;&iacute;ch mal&iacute;řek 20. stolet&iacute; Fridy Kahlo nab&iacute;dne n&aacute;hled na život a tvorbu mexick&eacute; umělkyně. Tato v&yacute;jimečn&aacute; žena se odm&iacute;tala st&aacute;t pasivn&iacute; obět&iacute; sv&eacute;ho osudu a m&iacute;sto toho začala jedinečn&yacute;m vizu&aacute;ln&iacute;m jazykem malovat svou vlastn&iacute; realitu. Jej&iacute; mistrovsk&aacute; d&iacute;la, d&iacute;la okamžitě rozpoznateln&aacute;, jsou n&aacute;dhern&aacute;, často pln&aacute; bolesti.
 Frida ve sv&yacute;ch osmn&aacute;cti letech t&eacute;měř při&scaron;la o život, když&nbsp;se autobus, kter&yacute;m jela ze &scaron;koly domů, srazil s tramvaj&iacute;.&nbsp;Nehoda ji poznamenala jak fyzicky, tak psychicky,&nbsp;ale z&aacute;roveň ji nasměrovala na uměleckou dr&aacute;hu. Jej&iacute; život byl kr&aacute;tk&yacute; a pohnut&yacute;. Tanečn&iacute; divadlo zachycuje jej&iacute; bouřlivou existenci, v&aacute;&scaron;niv&yacute; vztah s Diegem Riverou, nekonečn&eacute; operace i palčivou touhu po mateřstv&iacute;.&nbsp;Pro vět&scaron;inu lid&iacute; by takov&yacute; život vy&uacute;stil v rezignaci, Frida v&scaron;ak sv&aacute; tr&aacute;pen&iacute; i radostn&eacute; z&aacute;žitky přetavila v hodnotn&eacute;&nbsp;a dojemn&eacute; obrazy, kter&eacute; se staly zn&aacute;m&yacute;mi po cel&eacute;m světě.
 Hudebn&iacute; kol&aacute;ž propojuje melancholii &scaron;panělsk&eacute; kytary&nbsp;s divok&yacute;m rytmem Latinsk&eacute; Ameriky, č&iacute;mž dod&aacute;v&aacute; inscenaci hlubokou atmosf&eacute;ru plnou nespoutan&eacute; v&aacute;&scaron;ně&nbsp;a vzdoru. Stejně jako slavn&eacute; obrazy i tanec odhaluje př&iacute;běh ženy, kter&aacute; svou bolest proměnila v nezdolnou s&iacute;lu.

Bez nads&aacute;zky nejslavněj&scaron;&iacute; muzik&aacute;l v&scaron;ech dob a jeden z vrcholů sv&eacute;ho ž&aacute;nru. Poprv&eacute; se muzik&aacute;l&nbsp;West side story&nbsp;objevuje v New Yorku 26. z&aacute;ř&iacute; 1957 na broadwaysk&eacute; sc&eacute;ně. Okamžitě se st&aacute;v&aacute; hitem a miln&iacute;kem v muzik&aacute;lov&yacute;ch produkc&iacute;ch. Pod&iacute;l na tom m&aacute; z velk&eacute; č&aacute;sti mimoř&aacute;dně invenčn&iacute; hudba geni&aacute;ln&iacute;ho skladatele Leonarda Bernsteina, stejně jako n&aacute;ročn&aacute; tanečn&iacute; č&iacute;sla, kter&aacute; spolu s hudbou vytvořila silně emotivn&iacute; v&yacute;razov&yacute; prostředek. Choreografie tanečn&iacute;ch sc&eacute;n se v tomto d&iacute;le stala ned&iacute;lnou souč&aacute;st&iacute; hudebn&iacute; a dějov&eacute; linky, kter&eacute; kompaktně prov&aacute;zala.
Děj je inspirovan&yacute; Shakespearov&yacute;m tragick&yacute;m př&iacute;během&nbsp;Romea a Julie, kter&yacute; tvůrci zasadili do newyorsk&eacute; čtvrti West Side pades&aacute;t&yacute;ch let. O nadvl&aacute;du nad t&iacute;mto &uacute;zem&iacute;m soupeř&iacute; dvě pouličn&iacute; party &ndash; m&iacute;stn&iacute; &bdquo;Trysk&aacute;či&ldquo; a přistěhovalci z Portorika &bdquo;Žraloci&ldquo;. Mezi oběma gangy s různ&yacute;m etnick&yacute;m původem panuje nen&aacute;vist, rivalita a prov&aacute;zej&iacute; je neust&aacute;l&eacute; konflikty. I přesto se ale mlad&yacute; Američan Tony a Maria z Portorika do sebe zamiluj&iacute; a sn&iacute; o společn&eacute;m životě. Př&iacute;běh ov&scaron;em spěje k nevyhnuteln&eacute;mu tragick&eacute;mu konci. V legend&aacute;rn&iacute;m muzik&aacute;lu pln&eacute;m slavn&yacute;ch hitů se uplatn&iacute; v&scaron;echny tři soubory DFX&Scaron;. Ikonick&aacute; pěveck&aacute;, hereck&aacute; a tanečn&iacute; č&iacute;sla V&aacute;s okouzl&iacute;. Dojemn&eacute; poselstv&iacute; o s&iacute;le l&aacute;sky a současně křehkosti lidsk&eacute;ho života fascinuje div&aacute;ky již cel&aacute; desetilet&iacute; a pr&aacute;vem patř&iacute; na piedestal muzik&aacute;lov&eacute;ho ž&aacute;nru.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
Upozorněn&iacute;: v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v n&iacute; v&yacute;střely.

West side story

Martin McDonagh patř&iacute; k nejhraněj&scaron;&iacute;m modern&iacute;m autorům, a vzhledem k tomu, že se proslavil již v poměrně mlad&eacute;m věku, b&yacute;val označov&aacute;n za z&aacute;zračn&eacute; d&iacute;tě soudob&eacute; světov&eacute; dramatiky. Ačkoli se narodil v Lond&yacute;ně a dodne&scaron;ka tam žije, v&scaron;echny hry z jeho prvn&iacute;ho tvůrč&iacute;ho obdob&iacute; se odehr&aacute;vaj&iacute; v z&aacute;padn&iacute;m Irsku, odkud poch&aacute;zeli jeho rodiče. Tam tak&eacute; lež&iacute; zapadl&aacute; vesnice Leenane, ve kter&eacute; se děj na&scaron;&iacute; nov&eacute; inscenace odehr&aacute;v&aacute;.&nbsp;Kr&aacute;ska z Leenane&nbsp;je McDonaghovou prvotinou,napsal ji v &scaron;estadvaceti letech a ve sv&eacute; době ohromila divadeln&iacute; svět. V Anglii z&iacute;skala titul nejlep&scaron;&iacute; nekomerčn&iacute; hra roku, v USA jej&iacute; inscenace obdržela tři Tony Awards za v&yacute;znamn&yacute; př&iacute;spěvek americk&eacute;mu divadlu. V&scaron;echny hry Martina McDonagha jsou pln&eacute; vyostřen&yacute;ch vztahů. B&yacute;vaj&iacute; drsn&eacute;, ale nechyb&iacute; nadhled.&nbsp;Kr&aacute;ska z Leenane&nbsp;je &scaron;okuj&iacute;c&iacute; a m&iacute;sty až bolestně krut&yacute; př&iacute;běh o vztahu dvou osamocen&yacute;ch lid&iacute;, matky a dcery žij&iacute;c&iacute;ch na irsk&eacute;m venkově. Hra m&aacute; vedle velk&eacute;ho dramatick&eacute;ho n&aacute;boje i velmi pečlivou a překvapivou stavbu, mistrně veden&eacute; dialogy a tak&eacute; sv&eacute;r&aacute;zn&yacute; smysl pro humor. Je to velmi intenzivn&iacute; v&yacute;pověď o současn&yacute;ch mezilidsk&yacute;ch vztaz&iacute;ch, kter&aacute; jen m&aacute;lokter&eacute;ho div&aacute;ka může nechat lhostejn&yacute;m.

Kráska z Leenane

Workshop Svobodné divadlo

Co se dělo 17. listopadu 1989 v Liberci? Kdo tehdy vůbec věděl, co se děje v Praze? Mlad&iacute; liberečt&iacute; herci, kteř&iacute; sametovou revoluci sami nezažili, p&aacute;trali po př&iacute;běz&iacute;ch konkr&eacute;tn&iacute;ch lid&iacute;, kteř&iacute; &bdquo;dělali revoluci&ldquo; tady v na&scaron;em okol&iacute;, a netu&scaron;ili, že jejich odvahu jednou učebnice zabal&iacute; do sametov&eacute;ho obalu. Co v těch dnech c&iacute;tili? Čemu věřili? Potkejme se v divadle tak, jako tehdy oni. Divadlo totiž st&aacute;lo v srdci cel&eacute;ho revolučn&iacute;ho vřen&iacute;! Oslavme svobodu, kterou pro n&aacute;s těch p&aacute;r nejodv&aacute;žněj&scaron;&iacute;ch lid&iacute; vybojovalo, protože každ&yacute; jednotliv&yacute; člověk hr&aacute;l v &scaron;&iacute;řen&iacute; my&scaron;lenky svobody velkou roli. Než se přidaly &bdquo;davy&ldquo; a v ulic&iacute;ch pomalu přest&aacute;valo b&yacute;t nebezpečno. A jak jsme na tom se svobodou dnes? Každ&yacute; z n&aacute;s? A lid&eacute; v zem&iacute;ch kolem n&aacute;s?
&nbsp;Divadeln&iacute; oslava svobody začne improvizovan&yacute;m happeningem na n&aacute;měst&iacute; před radnic&iacute;, a abychom si pro&scaron;li m&iacute;sta, kde se v listopadu 1989 l&aacute;maly dějiny, můžete se přidat ke společn&eacute; cestě s herci do Mal&eacute;ho divadla, kde se odehraje hlavn&iacute; č&aacute;st programu a zavr&scaron;&iacute; ho koncert divadeln&iacute; kapely Ne-kli&scaron;&eacute;. Devades&aacute;tkov&eacute; kost&yacute;my a rekvizity v&iacute;t&aacute;ny!
&nbsp;Komponovan&yacute; večer k 17. listopadu s činohrou.

OSLAVA SVOBODY, KONCERT NE-KLIŠÉ

Bl&aacute;zniv&aacute; komedie z divadeln&iacute;ho prostřed&iacute;, kter&aacute; zaručeně pobav&iacute;. Muzik&aacute;l, kter&yacute; navazuje na opern&iacute; titul: V opern&iacute;m domě se chyst&aacute; představen&iacute; Verdiho Otella, v hlavn&iacute; roli m&aacute; &uacute;činkovat světozn&aacute;m&yacute; tenor Tito Merelli. Ten m&aacute; v&scaron;ak v tuto chv&iacute;li jin&eacute; starosti, hled&aacute; se tedy z&aacute;skok. Komedie, kter&aacute; půvabně, s nadhledem a předev&scaron;&iacute;m s nads&aacute;zkou obnažuje divadeln&iacute; prostřed&iacute;, opern&iacute; faz&oacute;nu a podivuhodn&yacute; svět celebrit. Muzik&aacute;l byl zkomponov&aacute;n Bradem Carrollem na libreto a texty p&iacute;sn&iacute; Petera Shama podle hry Kena Ludwiga. Premi&eacute;ra se konala v roce 2011 v Lond&yacute;ně. Uv&aacute;d&iacute;me v původn&iacute;m česk&eacute;m překladu Petra Palou&scaron;e a Franti&scaron;ka Zacharn&iacute;ka.

Hledá se tenor

Nejslavněj&scaron;&iacute; milostn&eacute; drama v&scaron;ech dob. Slavn&yacute; př&iacute;běh o mlad&yacute;ch milenc&iacute;ch z města Verony, kter&yacute; si d&iacute;ky Shakespearovu talentu již stovky let podmaňuje nov&eacute; a nov&eacute; generace div&aacute;ků, je patrně nejikoničtěj&scaron;&iacute;m d&iacute;lem o n&aacute;strah&aacute;ch a bolestech čir&eacute; a upř&iacute;mn&eacute; l&aacute;sky. Každ&aacute; nov&aacute; inscenace t&eacute;to hry je př&iacute;ležitost&iacute; připomenout si z&aacute;kladn&iacute; hodnoty na&scaron;ich životů, neboť svět se neust&aacute;le vyv&iacute;j&iacute; a měn&iacute;, ale l&aacute;ska, jako hybn&aacute; s&iacute;la na&scaron;eho jedn&aacute;n&iacute;, přetrv&aacute;v&aacute;. Autor proti sobě stav&iacute; čistou a nezkaženou l&aacute;sku nezku&scaron;en&yacute;ch milenců a emocion&aacute;lně vypjatou nen&aacute;vist dvou prastar&yacute;ch rodů, což v posledku vede k tragick&eacute;mu konci. V podobn&eacute;m antagonismu můžeme vn&iacute;mat i autorovu b&aacute;snivou a lyrizuj&iacute;c&iacute; v&yacute;pověď o vz&aacute;jemn&eacute;m citu ve světě, kter&eacute;mu st&aacute;le m&eacute;ně rozum&iacute;me, neboť v&aacute;&scaron;eň l&aacute;sky mnohdy opom&iacute;j&iacute; a pere se za hodnoty zd&aacute;nlivě podstatněj&scaron;&iacute;, ale přitom zcela malichern&eacute;, jak&yacute;mi jsou moc, pocit v&iacute;tězstv&iacute; a nadvl&aacute;da nad nepř&iacute;telem. V tomto směru slavn&eacute; renesančn&iacute; drama nikdy nezest&aacute;rne. Romea a Julii můžeme směle označit za nejslavněj&scaron;&iacute; hru o l&aacute;sce, jak&aacute; kdy byla naps&aacute;na. Nov&aacute; inscenace v režii Kateřiny Du&scaron;kov&eacute; se pokus&iacute; skrze tento klasick&yacute; text nahl&eacute;dnout na na&scaron;e byt&iacute; teď a tady. Chtěli bychom přin&eacute;st př&iacute;běh dvou milenců nezkažen&yacute;ch dogmaty společnosti, kteř&iacute; svou l&aacute;sku prož&iacute;vaj&iacute; zcela naplno &ndash; žij&iacute; př&iacute;tomnost&iacute;, protože věd&iacute;, že z&iacute;třek už nemus&iacute; přij&iacute;t.

Romeo a Julie

Převlekov&aacute; komedie anglick&eacute;ho autora Brandona Thomase z roku 1892 se na česk&yacute;ch jevi&scaron;t&iacute;ch hraje v&iacute;ce než sto let. Titul patř&iacute; k tomu nejlep&scaron;&iacute;mu, co tis&iacute;ce let star&aacute; historie dramatick&eacute; tvorby může v komedi&aacute;ln&iacute;m ž&aacute;nru nab&iacute;dnout. Vr&scaron;&iacute;c&iacute; se řada komick&yacute;ch situac&iacute;, jedinečn&yacute; humor, vych&aacute;zej&iacute;c&iacute; z těch nejlep&scaron;&iacute;ch anglick&yacute;ch tradic a lehk&yacute; z&aacute;van nostalgie jsou spolehlivou z&aacute;rukou kvalitn&iacute; z&aacute;bavy, kter&aacute; jistě potě&scaron;&iacute; každ&eacute;ho div&aacute;ka.
Jde o trochu rozpustilou komedii o dvou oxfordsk&yacute;ch studentech, Charleyovi a Jackovi, kteř&iacute; se chystaj&iacute; pozvat d&iacute;vky sv&eacute;ho srdce na milostnou schůzku a pož&aacute;dat je o ruku. Dobov&aacute; etiketa si ov&scaron;em ž&aacute;d&aacute;, aby d&iacute;vky při&scaron;ly v doprovodu důvěryhodn&eacute; osoby. Charleyho m&aacute; nav&scaron;t&iacute;vit bohat&aacute; tetička z Braz&iacute;lie a probl&eacute;m se zd&aacute; b&yacute;t vyře&scaron;en. Jenže teta ne a ne dorazit a slečny už jsou na cestě. Zač&iacute;n&aacute; bizarn&iacute; kolotoč z&aacute;měn, nedorozuměn&iacute; a drobn&yacute;ch podvodů, kter&yacute; vy&uacute;st&iacute; v nepřebernou spleť komick&yacute;ch situac&iacute;, jež jdou za hranici uvěřitelnosti a nepřest&aacute;vaj&iacute; div&aacute;ka bavit až do samotn&eacute;ho konce. Thomasův text již mnohokr&aacute;t prok&aacute;zal svou nadčasovost i životnost a věř&iacute;me, že se to v&scaron;e potvrd&iacute; v na&scaron;&iacute; nov&eacute; inscenaci, kterou režijně připrav&iacute; &scaron;&eacute;fka uměleck&eacute;ho souboru DFX&Scaron; Kateřina Du&scaron;kov&aacute;.

Charleyova teta

Dobře napsan&aacute; vztahov&aacute; komedie vych&aacute;z&iacute; z nejlep&scaron;&iacute; americk&eacute; tradice psychologicky propracovan&eacute;ho dramatu a nab&iacute;z&iacute; kr&aacute;sn&eacute; hereck&eacute; př&iacute;ležitosti. Dramaturgie hru pro činohern&iacute; soubor vybrala z novinek světov&eacute; dramatiky, v Čech&aacute;ch dosud neuveden&yacute;ch. Bude pro n&aacute;s přeložena a navazuje na &uacute;ctyhodnou řadu česk&yacute;ch premi&eacute;r činohry DFX&Scaron;. Překladu i režie se ujal &Scaron;imon Dominik, kter&eacute;ho libereck&eacute; publikum dobře zn&aacute; z jeho &uacute;spě&scaron;n&eacute;ho působen&iacute; na m&iacute;stě uměleck&eacute;ho &scaron;&eacute;fa souboru. Současn&yacute;m světov&yacute;m dramatem se soustavně zab&yacute;v&aacute;. Připomeňme jeho herecky působivou a st&aacute;le palčivě aktu&aacute;ln&iacute; inscenaci Nor&eacute;novy&nbsp;V&aacute;lky. Samuel D. Hunter (1981) je oceňovan&yacute; newyorsk&yacute; autor, jehož komedie se již dočkaly i televizn&iacute;ch a filmov&yacute;ch adaptac&iacute;. Poch&aacute;z&iacute; ov&scaron;em z mal&eacute;ho města, odkud tak&eacute; čerp&aacute; n&aacute;mět jeho&nbsp;Hrstka. Rozehr&aacute;v&aacute; věčnou čechovovskou ot&aacute;zku: jak&yacute; smysl m&aacute; n&aacute;&scaron; mal&yacute; lidsk&yacute; život? A pochybnost: nen&iacute; ten prav&yacute; život někde jinde? St&aacute;rnouc&iacute; řidič kamionu se po několika letech zjev&iacute; v redakci časopisu, kter&yacute; založil, aby sv&eacute; př&aacute;tele kdesi v pustin&aacute;ch d&aacute;lnic zachr&aacute;nil před osaměn&iacute;m, a kter&yacute; bez vysvětlen&iacute; opustil. Redakci zat&iacute;m zachraňuje jeho partnerka a dvacetilet&yacute; syn jejich př&iacute;tele a n&aacute;vrat quijotovsk&eacute;ho sn&iacute;lka jim přin&aacute;&scaron;&iacute; nečekan&eacute; v&yacute;zvy. Dvě generace poctivě hledaj&iacute; smysl tvořiv&eacute; pr&aacute;ce v životě člověka a odvahu k z&aacute;sadn&iacute;mu rozhodnut&iacute; a změně směru na životn&iacute; křižovatce.
&nbsp;
Upozorněn&iacute;: v inscenaci se kouř&iacute;

Hrstka

Sněhov&aacute; kr&aacute;lovna&nbsp;je nejzn&aacute;měj&scaron;&iacute; poh&aacute;dkou d&aacute;nsk&eacute;ho spisovatele Hanse Christiana Andersena. Poetick&yacute; př&iacute;běh vypr&aacute;v&iacute; o krutosti kr&aacute;lovny, kter&aacute; uvězn&iacute; mlad&eacute;ho chlapce Kaie ve sv&eacute;m ledov&eacute;m světě. Jeho odv&aacute;žn&aacute; a důvtipn&aacute; př&iacute;telkyně Gerda se v&scaron;ak l&aacute;sky nikdy nevzd&aacute; a vyd&aacute;v&aacute; se na nebezpečnou cestu za vysvobozen&iacute;m milovan&eacute;ho chlapce.
&nbsp;
Tanečn&iacute; adaptace ledově tajemn&eacute;, až hororov&eacute; poh&aacute;dky je v&yacute;sledkem opětovn&eacute; spolupr&aacute;ce v Liberci již zn&aacute;m&yacute;ch autorů.
&nbsp;
Choreografka Marika Mikanov&aacute;, v&yacute;tvarn&iacute;k Ale&scaron; Val&aacute;&scaron;ek, skladatel Ale&scaron; Březina a Pavel Rido&scaron;ko se vyznačuj&iacute; jedinečnou synergi&iacute; a schopnost&iacute; přen&aacute;&scaron;et do divadeln&iacute;ho prostřed&iacute; nezapomenuteln&eacute; z&aacute;žitky. Jejich předchoz&iacute; spolupr&aacute;ce na tanečn&iacute; inscenaci&nbsp;Maugl&iacute;&nbsp;z&iacute;skala u div&aacute;ků a odborn&eacute; veřejnosti velkou oblibu a uzn&aacute;n&iacute;, zejm&eacute;na d&iacute;ky promy&scaron;len&eacute;mu spojen&iacute; tance, hudby a v&yacute;tvarn&eacute; složky. Slibn&aacute; kombinace tvůrč&iacute;ch sil představuje z&aacute;ruku kvalitn&iacute;ho a origin&aacute;ln&iacute;ho d&iacute;la, kter&eacute; zaujme nejen svou estetikou, ale i hloubkou emocion&aacute;ln&iacute;ch hudebn&iacute;ch skladeb v pod&aacute;n&iacute; živ&eacute;ho orchestru. Sněhov&aacute; kr&aacute;lovna V&aacute;s na sněhov&yacute;ch vločk&aacute;ch přenese tam, kde panuje nekonečn&aacute; zima, kterou zlom&iacute; jen odhodl&aacute;n&iacute;, statečnost a skutečn&eacute; př&aacute;telstv&iacute;. Je to s&iacute;la l&aacute;sky, kter&aacute; dok&aacute;že překonat přek&aacute;žky a postavit se jak&eacute;mukoli zlu.
&nbsp;

Sněhová královna

Emil Franti&scaron;ek Burian, česk&yacute; avantgardn&iacute; režis&eacute;r, se narodil do hudebn&iacute; rodiny a vystudoval konzervatoř. Ve&scaron;kerou svou tvůrč&iacute; s&iacute;lu nakonec směřoval k&nbsp;divadlu. V roce 1933 založil vlastn&iacute; divadlo D 34, kter&eacute; progresivn&iacute; dramatikou v&nbsp;mnoh&eacute;m položilo z&aacute;klady pro pozděj&scaron;&iacute; rozvoj česk&eacute; divadeln&iacute; tvorby.
Unik&aacute;tnost režijn&iacute; osobnosti E. F. Buriana spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m v tom, jak&yacute;m způsobem dok&aacute;zal propojovat jednotliv&eacute; složky divadeln&iacute;ho d&iacute;la do funkčn&iacute;ho a origin&aacute;ln&iacute;ho sc&eacute;nick&eacute;ho tvaru. Ten byl zcela podř&iacute;zen svrchovan&eacute;mu t&eacute;matu zvolen&eacute;mu Burianem jako sv&eacute;bytn&yacute;m autorem inscenace. Jeho z&aacute;kladn&iacute;mi tvůrč&iacute;mi principy, kter&eacute; se prol&iacute;naj&iacute; celou jeho tvorbou, je snaha esteticky a v&yacute;znamotvorně propojit hudbu s mluven&yacute;m slovem v adekv&aacute;tn&iacute;m, specificky rytmizovan&eacute;m jevi&scaron;tn&iacute;m děn&iacute;. K tomuto c&iacute;li mu nejl&eacute;pe sloužila d&iacute;la česk&eacute; lidov&eacute; kultury, v nichž hledal podstatu n&aacute;rodn&iacute; identity, kter&aacute; byla mezin&aacute;rodn&iacute;m politick&yacute;m děn&iacute;m od druh&eacute; poloviny 30. let 20. stolet&iacute; soustavně naru&scaron;ov&aacute;na.
V&nbsp;r. 1937 p&iacute;&scaron;e v&nbsp;dopise sv&eacute;mu př&iacute;teli, dirigentu V&aacute;clavu Talichovi, že pro něj skl&aacute;d&aacute; operu&nbsp;Mary&scaron;u&nbsp;podle realistick&eacute;ho dramatu bratrů Mr&scaron;t&iacute;kov&yacute;ch s&nbsp;c&iacute;lem vytvořit d&iacute;lo po vzoru n&aacute;rodn&iacute;ch oper Smetanov&yacute;ch, Dvoř&aacute;kov&yacute;ch a Jan&aacute;čkov&yacute;ch. Tento &uacute;kol si předsevzal v&nbsp;obzvl&aacute;&scaron;ť vypjat&eacute; době.
Dne 16. dubna 1940 rozezněla opera Mary&scaron;a&nbsp;ve světov&eacute; premi&eacute;ře budovu Zemsk&eacute;ho divadla v Brně a byla přijata s&nbsp;nad&scaron;en&yacute;m ohlasem stejně jako n&aacute;sledn&eacute; nastudov&aacute;n&iacute; v&nbsp;Ostravě v&nbsp;listopadu t&eacute;hož roku. Burianovi se dle dobov&yacute;ch odborn&yacute;ch ohlasů podařilo prostřednictv&iacute;m postavy Mary&scaron;i a hudebn&iacute; ryzosti česk&eacute; lidov&eacute; kultury postihnout t&eacute;ma mohutn&eacute;ho vzdoru proti utlačovatelům.
V kombinaci s&nbsp;komplikovan&yacute;m pov&aacute;lečn&yacute;m k&aacute;drov&yacute;m profilem E. F. Buriana se v&scaron;ak v&nbsp;50. letech opera Mary&scaron;a na česk&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch neuv&aacute;děla. Naposledy zazněla v&nbsp;r. 1946 na sc&eacute;ně N&aacute;rodn&iacute;ho divadla a na česk&aacute; jevi&scaron;tě se vr&aacute;tila kr&aacute;tce až v&nbsp;60. letech. Od r. 1974 ji v&scaron;ak ž&aacute;dn&eacute; z&nbsp;opern&iacute;ch divadel na svůj reperto&aacute;r nezařadilo. Libereck&eacute; divadlo tak toto d&iacute;lo vrac&iacute; zpět do kontextu živ&eacute;ho divadeln&iacute;ho uměn&iacute; po v&iacute;ce než pades&aacute;ti letech od jeho posledn&iacute;ho uveden&iacute;.
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.
V&nbsp;inscenaci jsou použity stroboskopick&eacute; a kouřov&eacute; efekty a zazn&iacute; v&nbsp;n&iacute; v&yacute;střely.
Doporučeno od 15 let. Někter&eacute; sc&eacute;ny obsahuj&iacute; nahotu a dom&aacute;c&iacute; n&aacute;sil&iacute;.
V&iacute;c zde.

Maryša

Veř.generálka-PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM

Verdiho v pořad&iacute; třet&iacute; opera&nbsp;Nabucco&nbsp;zpracov&aacute;v&aacute; biblick&yacute; n&aacute;mět ze Star&eacute;ho z&aacute;kona a patř&iacute; k nejčastěji uv&aacute;děn&yacute;m opern&iacute;m d&iacute;lům vůbec. Působivost ran&eacute;ho skladatelova d&iacute;la spoč&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m ve velkolep&yacute;ch masov&yacute;ch sc&eacute;n&aacute;ch a sborov&yacute;ch v&yacute;stupech. Př&iacute;běh opery vypr&aacute;v&iacute; o n&aacute;božensky motivovan&eacute; v&aacute;lce a vyhn&aacute;n&iacute; z domova. Když teprve osmadvacetilet&yacute; Verdi představil sv&eacute; d&iacute;lo premi&eacute;rou v mil&aacute;nsk&eacute; La Scale roku 1842, zaznamenal fenomen&aacute;ln&iacute; &uacute;spěch a odstartoval tak svou cestu ke sl&aacute;vě. Giuseppe Verdi je statisticky nejhraněj&scaron;&iacute;m opern&iacute;m autorem na světě a jeho d&iacute;la se tě&scaron;&iacute; trval&eacute;mu div&aacute;ck&eacute;mu z&aacute;jmu.
&nbsp;
Upozorněn&iacute; &ndash; v inscenaci se použ&iacute;vaj&iacute; kouřov&eacute; a stroboskopick&eacute; efekty.
&nbsp;
Dramaturgick&yacute; &uacute;vod k inscenaci můžete vyslechnout vždy 20 min před zač&aacute;tkem představen&iacute; v 1. patře foyer &Scaron;aldova divadla.

Nabucco

Pořadatelé

Detail pořadatele

divadlo

premiéra

klasickáhudba

letníscéna

filmováhudba

muzikál